Papír, nebo vzduchové polštářky? Co ukazují měření a studie

← Poradna

Papírová výplň je v zásilce výrazně těžší než vzduchové polštářky. Dvě samostatná měření (zakázkové měření z roku 2018 a studie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) z roku 2020) ukazují, že papír váží šestkrát až jedenadvacetkrát víc. Nezávislá česká studie z roku 2020 vyhodnotila pro čtyři modelové zásilky uhlíkovou stopu o 10 % nižší u polštářků (o 17 % při započtení biogenního uhlíku). Zpráva výrobce papírových výplní Ranpak z roku 2023 vychází ve prospěch papíru. Rozdíl vzniká i tím, že studie používají jiná srovnání, jiný region a mají jiné zadavatele. Níže najdete, co kdo změřil, kdo to platil a co z toho opravdu plyne.

Odkud data jsou

Hmotnost: papír je těžší, potvrzeno dvěma měřeními

Hmotnost výplně se v obou měřeních liší několikanásobně. Měření z roku 2018 zvážilo výplň v krabicích, ve kterých firma běžně balí: malá krabice 73 g papíru proti 6 g polštářků, střední 146 g proti 20 g, velká 527 g proti 90 g. V průměru vychází papír 8,4× těžší. Matuštík a Kočí uvádějí pro zásilky se zbožím 2,99 kg a 5,96 kg výplň 0,42 a 0,49 kg papíru proti 0,02 a 0,06 kg polštářků z HDPE.

Stejný rozdíl platí u skladu a dopravy. Podle měření z roku 2018 vystačí paleta polštářků (396 kg) na 10 343 zásilek, paleta papíru (616 kg) na asi 2 477. Na stejný počet krabic je tedy potřeba přibližně čtyřikrát víc palet papíru. Po vyfouknutí zabrala výplň ve střední krabici asi 2,14 dm³ u polštářků a 10,95 dm³ u papíru, tedy zákazníkovi zbude pětkrát méně objemu k vytřídění.

Uhlíková stopa: rozdíl je malý, hlavní je logistika

Studie Matuštík a Kočí počítá uhlíkovou stopu zásilky ve dvou variantách: základní a se započtením biogenního uhlíku (uhlík vázaný v dřevní hmotě). V obou variantách vychází zásilka s papírem hůř. Rozdíl je přibližně 10 %, respektive 17 %. Největší zátěž přitom nepředstavuje výplň: v modelu je to spotřeba energie v logistickém centru (2,18 kg CO₂ ekv. na zásilku) a kartonová krabice (0,83 kg). Výplň a bublinková fólie se podílejí jen několika procenty.

Zásilky s polštářky vyšly lépe v klimatu i ve většině dalších kategorií dopadu. Výjimkou byla spotřeba fosilních zdrojů u těžších zásilek, kde vyšel papír o 1 % lépe (1,060 proti 1,070 kg ekv. ropy). Papír vyšel výrazně hůř u záboru půdy (asi 16×). Studie také uvádí, že hodnocení životního cyklu zatím nezahrnuje znečištění přírody plasty a mikroplasty. Odpad modeluje podle současného stavu v ČR: 32 % recyklace, 18 % spalování a 50 % skládka.

Na 1 kg materiálu a na jednu krabici

Spotřeba na 1 kg materiálu je nejčistší srovnání výroby, protože nezávisí na tom, kolik materiálu krabice potřebuje. Doprava na kilogram je u obou materiálů stejná. Rozdíl v dopravě, skladu a počtu zásilek proto vzniká až z množství a hmotnosti. Zakázkové měření z roku 2018 uvádí hodnoty na 1 kg a přepočítává je na průměrnou krabici (248,67 g papíru proti 38,67 g polštářků).

Na 1 kg má papír menší uhlíkovou stopu (1,10 proti 2,50 kg CO₂ ekv.) a větší vodní stopu (321 proti 13,7 l). Na krabici se pořadí u uhlíku obrátí: papíru je v průměrné krabici 6,4× víc, takže jeho uhlíková stopa vychází 2,7× vyšší (0,27 proti 0,10 kg). U materiálů s recyklátem klesne podle protokolu uhlíková stopa polštářků o 90 % a papíru o 40 %, rozdíl na krabici tak naroste na 16× (0,16 proti 0,01 kg). Pořadí se tedy u uhlíku mění proto, že papírová výplň váží mnohem víc, ne proto, že by byl papír horší materiál na kilogram.

Doprava v tabulce není. Přepravují se kilogramy a palety a papíru je potřeba víc: 6× až 21× víc kilogramů na zásilku a asi čtyřikrát víc palet na stejný počet krabic (viz výše). Při stejné dopravní stopě na kilogram zatíží papír dopravu a sklad přibližně úměrně své hmotnosti. Dopravu v kg CO₂ nepočítáme, protože neznáme trasy ani dopravní prostředky.

Na co dávat pozor: protokol přebírá tato čísla z veřejných zdrojů. Zprávu o vodě (van Oel, Hoekstra, 2010) jsme ověřili. Hodnota 321 l/kg je v ní nejnižší odhad vodní stopy tiskového papíru. Zpráva počítá „zelenou“ a „modrou“ vodu, tedy hlavně dešťovou vodu, kterou stromy odpařují při růstu. Pro balicí papír zpráva uvádí podle země a dřeviny 301 až 2 439 l/kg, ale samotná papírna spotřebuje jen asi 5,5 l/kg (příklad USA). U polštářků (13,7 l/kg) protokol zdroj neuvádí, a není proto jasné, zda je srovnání s papírem stejnorodé. Čísla uhlíkové stopy na kilogram protokol bere z webu CO2list.org (2018), který jsme nemohli nezávisle ověřit. Protokol také neuvádí, zda je do uhlíkové stopy papíru započten uhlík uložený ve dřevě. Čísla proto berte jako řád a pořadí, ne jako přesné hodnoty.

Zahraniční nezávislá studie: rozhoduje hmotnost obalu

Studii Life Cycle Inventory of Packaging Options for Shipment of Retail Mail-Order Soft Goods (duben 2004) zpracovala firma Franklin Associates pro americké úřady: státní agenturu Oregon DEQ a regionální vládu Metro, které ji zaplatily, a agenturu US EPA, která přispěla na odbornou recenzi. Zprávu zkontrolovali odborníci z US EPA a ze dvou univerzit (University of Michigan, University of Washington). Je to inventura energie, odpadu a emisí, ne hodnocení dopadů. Srovnává krabice s různými výplněmi a zásilkové sáčky pro zboží, které se nerozbije (1,28 lb, tedy 0,58 kg, v rozměru 17,5 × 12 × 2,5 palce; doprava přes 2 000 mil). Autoři sami upozorňují, že výsledky nejde zobecnit na „papír proti plastu“ ani na křehké zboží. Data jsou z roku 2003 a z USA.

Výplň je malá část zásilky. Krabice tvoří 79 až 97 % hmotnosti krabice s výplní a je 3,7× až 29× těžší než výplň. Volba výplně proto mění celkovou hmotnost jen málo. To odpovídá české studii, ve které největší zátěž nese logistika a krabice. Papírová výplň je v této studii asi 2,1× těžší než vzduchové polštářky (82 g proti 38 g), tedy mnohem méně než 6× až 21× v našich dvou měřeních. Poměr závisí na tom, jak a v jakém množství se výplň používá.

Hlavní závěr autorů: nejvíc záleží na hmotnosti obalu, protože zátěž z výroby, dopravy i odpadu roste s hmotností. Těžký materiál s menší zátěží na libru vychází hůř než lehčí materiál s větší zátěží na libru. Fólie z LDPE potřebuje na libru při výrobě čtyřikrát víc energie než nejméně náročná krabice a její skleníkové plyny na libru jsou přibližně dvojnásobné než u průměrné krabice. To odpovídá našim číslům na 1 kg (2,50 proti 1,10 kg CO₂ ekv., tedy 2,3×). Proto každá krabice s výplní, která je víc než dvakrát těžší než sáček, vyprodukuje víc skleníkových plynů a odpadu a každá víc než čtyřikrát těžší spotřebuje víc energie.

Sáčky: nejlehčí sáček z LLDPE fólie váží 0,067 lb (30 g), nejtěžší papírový vycpaný sáček 0,38 lb (172 g), tedy více než pětkrát víc. Nejlehčí krabice s výplní je téměř 4× těžší než nejtěžší sáček a nejtěžší krabice s výplní 26× těžší než nejlehčí sáček. Emise do vzduchu jsou u krabic s výplní téměř vždy vyšší než u sáčků. Výjimkou jsou chlór a celková redukovaná síra, které vznikají při výrobě bělené kraftové buničiny pro papírové sáčky. Sáčky a tašky podrobněji srovnává článek Papír, nebo plast u sáčků a tašek?.

Doprava: v této studii tvoří významný podíl zátěže. Přeprava zboží je omezená objemem, takže objemnější zásilky potřebují víc nákladního prostoru bez ohledu na hmotnost.

Co studie neříká: výsledky platí jen pro popsaný soubor obalů a měkké zboží, jde o americká data z roku 2003, o inventuru bez hodnocení dopadů a neřeší znečištění přírody plasty ani křehké zboží.

Co tvrdí výrobce papírových výplní

Ranpak v roce 2023 nechal zpracovat hodnocení firmou Trayak. Na blogu a ve zprávě o udržitelnosti zveřejnil čtyři grafy bez uvedení jednotky srovnání. Srovnává svou papírovou výplň FillPak Trident s vzduchovými polštářky z LDPE o rozměru 10 × 20 cm a papír Geami s bublinkovou fólií z LDPE (údaje „kg CO₂ ekv.“, „MJ“ a „kilolitry“ bez uvedení, na jaké množství se vztahují):

Z údajů samotných grafů plyne: u výplně se skleníkové plyny bez započtení uhlíku liší jen o 14 % (USA) a 29 % (EU). Velký rozdíl (Ranpak uvádí „o 61 % méně“) vzniká až po započtení uhlíku uloženého ve dřevě. Tento krok je v odborných diskusích sporný, a právě ten výrazně mění výsledek. Studie Matuštík a Kočí počítá obě varianty a v obou vychází papír hůř.

Co o zprávě nevíme: jednotku srovnání (jak velká zásilka nebo jaký objem se srovnává), jména recenzentů, celý datový model ani postup výpočtu. Zadavatel je výrobce papírových výplní, který tuto zprávu používá v marketingu. Ranpak uvádí „recyklační potenciál“, ale postup výpočtu u papíru nepopisuje (u plastů odkazuje na statistiku US EPA). Papír je přitom podle naměřených dat mnohem těžší než polštářky. Proč se výsledky liší od české studie, nelze z veřejných údajů určit: liší se zadavatel, region, srovnávaný výrobek i jednotka srovnání. Proto Ranpak uvádíme jako tvrzení výrobce, ne jako zjištěný fakt.

Také přehled organizace NCASI (výzkum pro papírenský průmysl, 2020) upozorňuje, že závěry studií o plastových a papírových taškách závisejí na mnoha faktorech a většina z nich nezahrnuje znečištění přírody. Týká se tašek, ne výplní.

Poplatky a náklady

Poplatky za sběr a recyklaci obalů se počítají z hmotnosti. Podle ceníku EKO-KOM platném od 01. 01. 2026 je u skupinových a přepravních obalů na jedno použití sazba 398 Kč za tunu u papíru a lepenky a 830 Kč za tunu u plastů (200 Kč za tunu u recyklátu), bez DPH. Při hmotnostech ze studie vychází poplatek za výplň na haléře: papír asi 0,17 až 0,20 Kč na zásilku, polštářky asi 0,02 až 0,05 Kč (orientační výpočet). Měření z roku 2018 uvádí cenu materiálu na průměrnou krabici 15,74 Kč u papíru a 6,86 Kč u polštářků podle tehdejších cen dodavatelů.

Co z toho plyne

• Hmotnost je jisté: dvě samostatná měření ukazují, že papírová výplň je v zásilce 6× až 21× těžší.
• Nezávislá zahraniční studie (Oregon DEQ, 2004): rozhoduje hmotnost obalu, ne materiál na libru. Výplň je malá část zásilky, nejvíc váží krabice.
• Na 1 kg a na krabici: na kilogram má papír menší uhlíkovou stopu než plast (1,10 proti 2,50 kg CO₂ ekv.), ale papíru je v krabici 6,4× víc, takže na krabici vychází uhlík papíru vyšší (0,27 proti 0,10 kg).
• Uhlíková stopa: v českých modelových zásilkách vyšel papír o 10 až 17 % hůř, ale největší zátěž je logistika a krabice.
• Ostatní kategorie a znečištění přírody: studie ukazují různé výsledky a plasty v přírodě se do hodnocení zatím nezahrnují.
• Výrobce papíru tvrdí opak při jiné metodě, ale plné údaje nezveřejnil.
• Velikost krabice: podle PPWR se výplň počítá jako prázdný prostor. Poměr zlepší jen menší krabice, viz PPWR a výplně do krabic. Jak vybrat výplň podle funkce, najdete v článku Jak vybrat výplň do krabic.

Zdroje

• Matuštík, J., Kočí, V.: A Comparative Life Cycle Assessment of Electronic Retail of Household Products. Sustainability 12 (11), 4604, 2020. doi.org/10.3390/su12114604 (tabulky 1 a 3, kapitoly 3 a 4).
• Zakázkové měření univerzitního pracoviště pro českou firmu (obchod s kosmetikou), 2018 (neveřejný dokument).
• Franklin Associates (ERG) pro Oregon DEQ, Metro a US EPA: Life Cycle Inventory of Packaging Options for Shipment of Retail Mail-Order Soft Goods, závěrečná recenzovaná zpráva, duben 2004 (tabulka 3-1, kapitola 3 „Observations and Conclusions“, předmluva).
• van Oel, P. R., Hoekstra, A. Y.: The green and blue water footprint of paper products: methodological considerations and quantification. Value of Water Research Report Series No. 46, UNESCO-IHE, 2010 (kapitola 3.1, tabulky 7 až 9). Uhlíková stopa na kilogram: web CO2list.org (2018), nelze nezávisle ověřit.
• Ranpak: Using Lifecycle Assessments to Compare Paper and Plastic Packaging Options (05. 06. 2024) a 2023 Sustainability & Impact Report, strany 4 a 5.
• NCASI: Review of life cycle assessments comparing paper and plastic products, White Paper WP-20-09, 2020.
• EKO-KOM: ceník od 01. 01. 2026.

Chcete znát vhodnou výplň pro vaše zboží? Napište nám typ zboží, hmotnost a rozměry nejčastějšího balíku.

Další články v Poradně

• PPWR a výplně do krabic: velikost krabice rozhoduje, ne materiál výplně
• Jak vybrat výplň do krabic: podle funkce, ne podle materiálu
• Papír, nebo plast u sáčků a tašek? Co říkají studie a kdo je zaplatil

Zpět na přehled Poradny